Rozhovor: Pečení Mirky Slavíkové

Ženy se učí vařit a péct především od maminek nebo babiček. Měla jste i vy v rodině vzor, díky kterému jste se stala kuchařkou a cukrářkou?

Ano, můj vzor nebo lépe řečeno první učitel byl tatínek. Trošku – v době puberty to byl docela zásadní rozpor – jsme se rozcházeli v názoru. Já jsem chtěla být výtvarnice a tatínek mě chtěl vidět více prakticky vzdělanou.

Ovlivňuje kuchařské umění osobnost těch, od kterých se učíte? 

Určitě, vždy každý, který se věnuje naplno a ze srdce nějakému oboru, zanechá stopu po sobě. A myslím, že to je správné, to je totiž vývoj. Pokud bychom nenásledovali poznatky předchozích mistrů, stáli bychom donekonečna na začátku. A někdy spojením dvou zkušeností vznikne něco úplně nového. To je na práci vizionářů a průkopníků to nejkrásnější.

Studovala a pracovala jste v mnoha zemích světa. Můžete prozradit, jak jste se dostala třeba do Johannesburgu nebo Kalifornie? 

Zcela prozaicky jako emigrant s rodinou jsem odletěla do Jižní Afriky, takže je to vlastně následování rodiny v prvním momentě. Tak to bylo i s Kalifornií, otec mých synů je Čecho-američan. Avšak pravdou je, že jsem všude „pekla buchty“ s úspěchem. 

Co pro Vás tedy po těchto zkušenostech znamená titul Professeur en sucre d´Art?

Splnění snu z dob učení. A samozřejmě, že je významné být uznána v zemi, která je gastronomickým nebem. Je tento titul o to významnější, že ve Francii nemůže učit odbornou výuku někdo, kdo nemá praxi a nedosáhl významějších úspěchů v oboru. A je to pro mě ta největší odměna za vynaložené úsilí, člověk musí být především k sobě pedant, aby něčeho dosáhl.

Vaše profese zahrnuje klasické cukrářské umění, food styling, francouzskou cukrařinu, psaní článků a knih i lektorství veřejnosti a mnohé další. Co Vás na Vaší práci baví nejvíce? 

Samozřejmě, že umělecká cukrařina – výtvarník ve mně žije dál, tvořím-li, ocitnu se v jakémsi krásném světě kreativity, což je naplňující.  Ale každá nová činnost vzbuzuje moji zvědavost a poznání. Baví mě psaní i výuka, ve které je největším pomocníkem psychologie.

A jak vypadá Váš pracovní den? 

Začínám přípravou snidaně a svačin pro své muže, snídáme společně. Drobný úklid, spojený s péčí o naší minizoo. S jarem se rozrůstáme – leguáni nakladly vajíčka, u morčat čekáme porod každým dnem. Pak kontroluji zahrádku se psem a jdu k počítači, emaily, psaní knihy, receptury, příprava kurzů a přednášek.  Příprava oběda a věnování se rodině a večer relaxuji se štětcem v ruce a olejovými barvami. To je den, pokud jsem doma. Pokud vyučuji či mám jiné aktivity mimo domov – jsem „máma na montáži“ a z idylky není vůbec nic. Příprava kurzu, psaní receptur, nákup surovin, vlastní výuka, přejíždění z místa na místo.

Spolupráce s novináři – foodstyling a receptury sezóního charakteru.  A nyní mi přibyla i přednášková činnost, ke které přibude i praktická část v angličtině, neb v Holandsku je poptávka po výuce cukrařiny poměrně velká.  Samozřejmě, že se nevyhnu klasické domácí činnosti, se kterou mi ale pomáhají synové s manželem, bez jejich trpělivosti a pochopení, bych nemohla tolik činností zvládat.

Připravovala jste dezerty například pro Condoleezu Rice nebo Angelu Merkelovou.  Máte oblíbený recept, kterým podobnou osobnost oslníte? Jak vlastně vypadá menu takové návštěvy?

Ne, nemám, dezerty připravuji „šité na míru“ – je v tom tak trochu psychologie o člověku a jeho chutích. A to je vlastně to, co oslní. Každé menu, každý dezert je originálem.  Menu je skladbou dle hosta, ale i specifikace vlastní návštěvy, času podávání jídla, respektování kultur a diet,  to vše napomáhá k dotvoření komplexní pohody všech zúčastněných. 

Ale abyste měla konkrétnější představu, zde je menu pro albánskou státní návštěvu:

Slavnostní oběd -  Hrzánský palác

Sekt Galant 2006 Brut

Předkrm:

Pohanková placička s pěnou z bílých husích jater, doplněné kachními prsíčky 

Polévka:

Vývar z mladých kuřátek s pošírovaným vejcem a mrkvovým julienne

Hlavní chod:

Králičí stehno vykoštěné s tradiční smetanovou omáčkou a žemlovými knedlíčky s ořechy

Dezert:

Cassata s čokoládovým lanýžem a jahodami

Pilsner Urquell, Světlý ležák, Káva

Určitě bych si také dala říct. Při přípravě podobných akcí spolupracujete se šéfkuchaři na sladění dezertu s jídelníčkem nebo tvoříte sama?

Samozřejmě, na akcích jako jsou státní návštěvy spolupracuji se šéfkuchaři a doplňujeme se navzájem – je to týmová práce. Od vytvoření, přes přípravu až po vydání. Vše musí ladit i s protokolem akce.  Ale někdy jsem žádána vytvořit menu sama, pak je to i s obrázky, kde mi vše musí ladit nejen chuťově, ale i barevně. A vše je potrženo kvalitou surovin, což nelze podceňovat.

Jaké je vaše oblíbená delikatesa? 

Mám vyprávět o lahůdkách, které vás unášejí na obláčcích do nebe a nebo spontáně odpovědět. A tak vám povím, že nejlépe mi udělá Krkonošské kyselo od babičky, dort pro mě s láskou a odvahou upečený od mé neteře. Víte, ony se nedají nekonečně jíst jen sofistikované delikatesy – i toho se lze přejíst. Pestrost, občas jednoduchost je základem spokojeného bříška.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Mirka van Gils Slavíková

Professeur en sucre d´Art, Chocolatier

Cukrářka se specializací k umělecké cukrařině a čokoládě s mezinárodním uznáním. Autorka knih a vyučující kurzy po odbornou a laickou veřejnost. V současné době moderátorka pořadu Pečeme s láskou na TV Barrandov. Kontakt: info@patissiermirka.eu