Lisabon: dary moře, dortíky a dobré víno

I když představa zdejší dovolené v tropických podmínkách je poněkud zkreslená. Sluníčko hřejivě svítí zejména ve vnitrozemí. Jakmile se však člověk přiblíží k pobřeží, bere zavděk šálu a kapuci, a protože od Tichého oceánu fouká silný ledový vítr, dlouho se tu raději nezdržuje.

Lisabonem křížem krážem

Nejpohodlnější způsob cestování mezi jednotlivými štacemi podle rad průvodců je bezesporu metro, které se rozkládá pod téměř celým městem. Putování taxíkem se může snadno prodražit. Není totiž nezvyklé, když po vás taxikáři vyžadují vícenásobnou přirážku normální ceny. Procházky městem i jeho zákoutími jsou za denního světla velice příjemné. Komu by taky nebyl sympatický ten typicky jižanský temperament, který je vidět a hlavně slyšet na každém kroku, včetně libozvučného jazyka s většinou slov končících na „š“! Na druhou stranu ale nelze přehlédnout ani všude přítomnou chudobu – v těch méně frekventovaných čtvrtích spíše tichou, v centru a turisty hojně navštěvovaných náměstích hodně „aktivní“. Žebrání i prodej drog v centrálních místech jsou tu na denním pořádku.

Gastronomický ráj

Portugalské restaurace, ale i bufety či obyčejná bistra nabízejí k výběru nepřeberné množství čerstvých ryb, které zdejší kuchaři umějí bravurně zpracovat na jakýkoliv způsob. K hlavnímu jídlu - večeři - se místní lidé scházejí dost pozdě, někteří dokonce až krátce před půlnocí. Podobně jako v jiných přímořských městech i tady se jí dlouho a po částech několika chodů. Určitě stojí za to ochutnat pravé portugalské víno, tradiční portské, zelené nebo vyzrálé červené. Typickým pokrmem jsou také dortíčky, košíčky s vaječným krémem, čokoládové croissanty a podobné přeslazené cukrovinky. Při pohledu na ohromné množství moučníků ve výkladních skříních jim neodolá ani zarytý masožravec... :-)

Stopy Vasco da Gamy na každém kroku

Ze zachovalých monumentů, které přežily ničivé zemětřesení v 16. století, je nejvíce působivý klášter Belém postavený v manuelském slohu, který vypadá jako by ho někdo poskládal z malých krápníků. Z každého zákoutí tu dýchá historie mořeplavby a to nejen proto, že kdejaký památník nese jméno Vasco da Gama. Ten nejznámější - Památník zámořských objevů – umožňuje ze svého cípu vidět obří námořní kompas znázorněný na dlažbě před pomníkem. Pohled na město jako na dlani poskytuje buď zřícenina hradu Castelo de Sao Jorge nebo z druhé strany vyhlídka ze železné konstrukce výtahu Elevador de Santa Justa. Odsud je jedinečná podívaná na pravoúhlé staroměstské uličky romanticky propojované šňůrami na prádlo. Při krátké cestě barevnou tramvají č. 28, která patří k typickým symbolům Lisabonu, si připadáte jako v miniaturním San Franciscu.  

Nejen přístav nejzápadnější evropské metropole, ale i všelijaká ústraní v bludišti uliček v sobě skýtají bájnou atmosféru minulosti. Stojí za to ji zažít!