Jak se žije v...Riu /XI/

Je potřeba si uvědomit, že Rio de Janeiro je mnohamilionové město, ve kterém žije spousta chudých lidí a svou životní situaci si vylepšují jakýmkoliv - i radikalnějším způsobem. Turisté jsou bohužel jednou z variant, jak si přilepšit. Většinou se jedná o krádež. Jakmile místní lidé vidí, že máte u sebe fotoaparát či kameru, máte vizáž cizince "gringa", nemluvíte portugalsky a policie je v nedohlednu, je možné, že na vás vytáhnou nůž a požádají vás, abyste mu dala všechno, co máte. Základni pravidlo je nebránit se, nedívat se do očí a udělat, co po vás chtějí.

Buďte ve střehu!

Ja osobně nemám naštěstí doposud žádnou zkušenost ani přímý kontakt s nebezpečím. Mám ale neustále na paměti, jak se mám ohrožení vyvarovat. Život v Riu je s těmito situacemi dost spjatý, takže si zkrátka zvyknete na to, že musíte dodržovat určitá nepsaná pravdidla. A tak například, když chci vybrat peníze z bankomatu, snažím se jít vždy s nějakým (nejlépe mužským) doprovodem. Když jdu někam se synem, zejména do nákupniho centra, nesmím ho ani na chvilinku ztratit z očí. Mohlo by se totiž stát, že bude unesen nebo prostě zmizí.

Děti  jsou žádané

Zmizelých a unesených dětí je čím dál více. Je to jeden z velkých současných problémů v Brazílii. A v mnoha případech se děti s rodiči už nikdy neshledají. Je to věc, která mě určitě straší nejvíce a upřímně mě děsí. Prevencí je vychovávat dítě od malička k tomu, že nesmí mluvit ani nikam chodit s cizími lidmi, když zastaví auto a řidič se bude ptát na cestu, raději jít pryč, nebrat dárky, sladkosti od cizích lidí... Rodiče by měli znát každého člověka, se kterým jejich dítě přichází do kontaktu. Jeho učitele, kamarády. A také nezveřejňovat informace o rodině. 

...jinak je tu ale krásně!

Jsou věci, na které si zvyknete, na které si dáte pozor. Teď vám to může připadat z České republiky jako šílenost, ale po pár letech v Riu byste si zvykla. I na to, že nemáte zastavovat v nebezpečných zónach na křižovatce na červenou, že když se začne střílet (třeba na diskotéce), máte si lehnout na zem, že když na vás někdo namíří zbraň, máte mu dát, co chce (většinou peníze). A také, že nesmíte chodit do favel (chudinské čtvrti) a sama v noci po ulici. I přes mnohá úskalí a četné problémy se však v Rio de Janeiru žije velice dobře a obezřetným lidem i bezpečně. Opravdu!

________________________________________________________________________________________

Andrea Šuráňová se narodila ve Zlíně. Dva roky žila a pracovala v Londýně, kde poznala svého nynějšího přítele, Brazilce Amauryho. Teď žije už několik let s ním a jejich malým synem Lukasem v brazilské metropoli Rio de Janeiro.