Inkluze

Je tedy povinností každé základní školy přijmout žáka se speciálními potřebami a zajistit mu maximální možnou podporu ve vzdělání. Nejde říct, že by se žáci dělili na chytré a ty s poruchou. Dost často se stává, že jedno dítě má v jedné oblasti nadání, ale zároveň poruchu chování, nebo něco jiného.

Školám jsou přidělovány peníze ze státního rozpočtu na plat asistenta pedagoga.
holčičky s pastelkami

Už od roku 2005 bylo možné takto pracovat, ale kraje přidělovaly velmi málo peněz na plat asistenta, který by vyšel tak na dvě hodiny práce denně. Ředitelé měli problém, kde vzít peníze, a tak jim nezbylo, než sáhnout na osobní hodnocení učitelů. No, při jejich platech, je to krutý krok.

Od roku 2016 se změnil způsob financování. Každá škola má nárok na plnou výši úhrady. A tak každé dítě se speciálními potřebami navštíví pedagogicko – psychologickou poradnu, kde se vyhodnotí, jaký stupeň podpory potřebuje. Stupňů je pět. Od zvýšené pozornosti, přes speciální pomůcky až po podporu asistenta.

Vůči provedeníhttps://www.krystals.cz/inkluze/ se vymezila Asociace speciálních pedagogůs praktickými a speciálními školami. Podle diskuse vznikl dojem, že asistenti jsou něčím novým. Není to pravda. Jen díky novele do škol přibyla necelá polovina ze současného počtu asistentů. Zbytek jich tam pracoval již před tím.

Rodiče zdravých dětí se obávají, že vyučující se bude více věnovat „těm druhým“, a proto bude látka vykládána pomalým tempem a více zaměřená na jejich potřeby.

Pedagogové ale prošli školením Jak si poradit s inkluzí.  Během projektu vznikly tematické pracovní skupiny.

Na podzim roku 2018 vznikla obava, že vláda inkluzi zastaví.

Kritici tvrdí, že je díky ní ubližováno zdravým i handicapovaným dětem. Prý umisťování dětí do běžných škol je škodlivé. Tvrdí, že děti s mentálním handicapem nebo autisti potřebují spíš menší kolektiv ve speciálních školách, kde vyučují speciální pedagogové. Ti mají přímo vystudovanou speciální pedagogiku.
psaní a

Myslí si, že inkluze byla vynucena Evropskou unií za to, že se jí dlouhodobě nelíbilo umisťování romských dětí do zvláštních škol.

V mnohém nezbývá než souhlasit. Snahou napravit diskriminaci romských dětí, je prosazován princip, aby co nejvíc dětí chodilo do jedné společné třídy. V zahraničí to řeší lépe. Chtějí, aby navštěvovaly společně jednu školu. Tam některé předměty mají všichni dohromady, na jiné se dělí do skupinek a tam se jim věnují speciální pedagogové. Jenže to vyžaduje více peněz a učitelů. My zkrátka máme zase něco po česku.

A je pravda, že učitelé mají z toho strach a inkluzi odmítají. Tvrdí, že nejsou ani psychicky, ani odborně připraveni.

Stoupenci se obávají, že přijde návrat k tradici, tedy, ke zvláštním a speciálním školám.

Inkluze
4.7 (93.33%)3